Šikana na školách, téma rozhovoru Vlaďky Kožurikové se studenty kvarty Gymnázia v Praze 9,Horních Počernicích.

Proč jste se rozhodli v rámci Projektu Občan zabývat se právě problémem školní šikany ?

Šikanu jsme vybrali z námi navržených témat jako problém nejzávažnější a zároveň námi nejlépe řešitelný.

Jak jste se na zvládnutí úkolu připravovali ?

Mapovali jsme problém za pomoci médií a také jsme absolvovali přednášku s panem Dr.Michalem Kolářem a paní Vladimírou Kožurikovou z občanského sdružení Společenství proti šikaně.

Kde jste získávali informace a koho jste oslovili ?

Zdrojem informací pro nás byl tisk, televizní zpravodajství, odborná literatura (např.publikace „Bolest šikanování“ a „Skrytý svět šikanování ve školách“ od M.Koláře) a internet.

Veřejnost jsme oslovili pomocí dvou typů dotazníků (pro děti a pro dospělé). Celkem jsme se ptali 97 dětí a 27 dospělých v Praze a v Přerově nad Labem.

Pracovali jste ve čtyřech expertních skupinách.

Co bylo úkolem první z nich ?

První expertní skupina nejdříve zmapovala problém a na základě toho popsala jeho vážnost a důvod, proč bychom ho měli řešit. Tím důvodem je skutečnost, která nám z výsledků šetření vyplynula. Více než třetina žáků základních škol je nebo byla šikanována. Také jsme se dozvěděli, že někteří dospělí nevědí, co to šikana je.

Na čem pracovala druhá a třetí skupina ?

Druhá skupina se zabývala dosavadním řešením daného problému a prevencí. Zjišťovala, zda je šikana řešena, kým a jak.

Další skupina měla za úkol vypracovat naše vlastní řešení a podat návrh na jeho realizaci. Povzbuzující pro nás bylo zjištění, že tři čtvrtiny školáků by chtěly pomáhat v boji se šikanou.

Jakou strategii sledoval v rámci projektu čtvrtý tým ?

Ten vytvářel a realizoval akční plán, jehož náplní je náš další postup při řešení šikany (založení internetových stránek, e-mailu a přednášky pro mladší studenty prostřednictvím našeho projektu).

Součástí vaší dotazníkové akce byla také anketní otázka:

Je podle vás škola schopna chránit děti před šikanováním ?

Co jste se dozvěděli z odpovědí respondentů ?

Většina dotázaných věřila, že škola je schopna děti před šikanou chránit, 51,8% odpovědělo ano, 29,7% si myslí, že částečně a 18,5% odpovědělo ne.

Při své práci na projektu jste se také zamýšleli nad prevencí šikany. Proč je tak důležitá ?

Prevence šikany je podle nás důležitá, protože je lepší šikaně předcházet než ji řešit. Je to závažný problém jak agresora, tak oběti. Pokud dojde k narušení psychiky právě například šikanou, nikdy se úplně její rány nezacelí, a to ani dodatečným vyřešením problému. Proto je lepší šikaně zamezit.

Aby bylo jasné, co se pojmem šikana myslí, uvedli jsme její definici v úvodu dotazníku (jen u dětí).

Vyskytly se v průběhu dokončování projektu nějaké problémy ?

Největší obtíží, s kterou jsme se potýkali, byla asi časová tíseň. Na všechno jsme měli dost času a pak bylo najednou pozdě. Ve škole jsme často zůstávali po vyučování a dokončovali výstavní část. Poslední materiály se na ní objevily až v den naší první prezentace. Nakonec však všechno dobře dopadlo.

Jaké poznatky nebo zkušenosti jste při mapování šikany získali ?

Určitě jsme si udělali jasný obrázek o tom, co to vlastně šikana skutečně je. Že je velkým problémem mládeže a že je důležité jí předcházet a řešit ji. Doufáme, že nikdo z nás, kdo se na Projektu Občan podílel, nebude nikdy šikanovat a ani nečinně šikaně přihlížet.

Žáci, kteří představovali hotový projekt před kolektivem lidí na veřejnosti, např.na celostátní prezentaci Projektů v Praze 6-Nebušicích, se naučili vystupovat před posluchači, kterých byl plný sál.

Prezentace projektu, to bylo sdělení vašeho řešení.

Jaký návrh jste vypracovali ?

Zabránit vzniku šikany tím, že o ní budou všichni dostatečně poučeni. To bychom chtěli na školách prosadit pomocí přednášek, ve kterých bychom žáky, studenty a učitele poučili o pojmu šikana a přečetli jim několik odstrašujících příběhů s nehezkým koncem. Snažili bychom se jim hlavně vysvětlit, proč je šikana špatná, co zlého přináší a jak je třeba jí předcházet.

Máte svoji e-mailovou adresu, své internetové stránky. To vypovídá o vaší snaze pomáhat dětem, kterým ubližují jejich vrstevníci…

Snažíme se o všem, o čem jsme se dozvěděli a co jsme zjistili, podělit se co nejvíce s ostatními dětmi, a to nejen cestou přednášek, ale i přes naše internetové stránky www.sikana.aktualne.cz.

Závěrem k tématu Šikana na školách vyplnili pro vás studenti Gymnázia v Horních Počernicích dotazník:

Co je to šikana ?

Šikana je, když jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně, ubližuje druhým. Nemusí se projevovat, jak si většina lidí myslí, jen fyzickým násilím, ale i psychickým ponižováním (nadávky, pomluvy apod.)

Setkali jste se vy sami nebo někdo z vašich kamarádů se šikanou ?

Velká část z nás poznala šikanu na základní škole. Šlo o šikanu psychického rázu, se závažnějšími problémy se nikdo nesetkal.

U koho byste hledali pomoc ?

Většina by ji hledala u přátel nebo u některých učitelů, ke kterým má důvěru. Někteří žáci by se ve škole nesvěřili nikomu, spíše doma rodině. Ta by měla informovat školu a vyhledat pomoc odborníka.

Jak by se měla šikana řešit ?

Řešit šikanu je velice obtížné, víc bychom se měli zaměřit na prevenci. Ale když už ji řešit musíme, měli bychom postupovat odborně a bezpečně.

Řeší se šikana na školách ?

Podle našeho názoru se řeší, ale většinou nedostatečně. A pokud ji škola neřeší, jde spíše jen o výjimky, obzvláště v dnešní době, kdy může být žalována za to, že šikanu přehlížela. Je však jen na ní, zda bude šikanu řešit veřejně nebo raději v tajnosti.

Jak byste si se šikanou poradili vy ?

Nevíme, zda bychom se stali svědky či oběťmi. V případě svědka bychom skutečnost včas oznámili učiteli. Pokud bychom se stali obětí, nejvíce z nás by se někomu svěřilo.

Důležité je, aby se postižený dokázal i přes možné výhružky komukoliv svěřit a ten, komu se svěří, aby mu uvěřil a pomohl. Nejlepší je zamezit šikaně hned v začátku.