Při provalení školního "lynčování" je příznačná naprostá bezmoc školy a většinou i policie. (Pojem škola je zde chápán v širším slova smyslu a zahrnuje všechny školní zařízení, tedy i výchovné ústavy.) Základním předpokladem pro překonání bezmocnosti je požadavek, aby každá škola měla svůj "poplachový plán" jak jednat v krizové situaci. Prakticky to znamená, že všichni pedagogové vědí napřed, co mají v takové mimořádné situaci dělat a v případě potřeby jsou schopni zabezpečit nezbytný sled protikrizových opatření. Garantem fungování "poplachového plánu" v případě nouze je preventista šikanování (absolvent výcvikového kurzu) spolu s ředitelem. Dříve než se seznámíme se samotným "poplachovým plánem" tak si nastíníme dva výchozí metodické principy pro potřeby vyšetřování pokročilé šikany, tzv. školního "lynčování":
1. Kostra pětikrokové strategie - rozhovor s informátory a oběťmi, nalezení vhodných svědků, rozhovory se svědky, zajištění ochrany obětem, rozhovor s agresory - je obecně platná; je účinná pro počáteční i pokročilá stadia, děti i mládež a různé typy zařízení. Zůstává tedy pro nás pevnou a bezpečnou oporou. V zásadě platí, pouze ji doladíme. Dále k ní přidáme tzv. počáteční kroky (tj. překonání šoku pedagoga, bezprostřední záchrana oběti a zvláštní organizační opatření - zalarmování učitelů na poschodí, zabránění domluvě a křivé skupinové výpovědi, pokračující pomoc a podpora oběti, nahlášení policii - podrobněji viz dále) a uplatníme ji nikoliv u vybrané části, ale u celé třídy.
2. Naproti tomu taktika vyšetřování je pružná a alternativní. Důležitým vodítkem pro její volbu je odhad závažnosti onemocnění a věk žáků. Jelikož v popsaném případě jde o pokročilou šikanu u dětí z deváté třídy, musíme použít psychologicky tvrdý a hlavně vysoce odborný postup. Zde stojíme před vážným problémem. Zvládnutí taktiky pro pokročilé šikany vyžaduje odborníka - specialistu, který má výcvik v diagnostice skupinové dynamiky a zkušenosti s některými speciálními metodami. Jak si tedy pomoci v podobných případech, jako je ten náš, v případech, kdy není zbytí a je neodkladně třeba poskytnout první pomoc? Pomůže nám fakt, že díky "neukočírování" šikany a jejímu provalení máme možnost zastihnout agresory nepřipravené. Dále k účinnosti napomůže již zmíněné doplnění počátečních kroků a použití globální místo lokální strategie (to znamená, že nevyšetřujeme pouze několik svědků, ale všechny žáky, kteří byli násilí přítomni).
Při vyšetřování použijeme co nejúčinněji úplnou strukturu taktiky. Ta zahrnuje "zahřívací předkolo", monolog, "dialog" a konfrontaci. Tak máme šanci zmapovat vnější obraz šikanování a dozvědět se pravdivě, jak "lynčování" proběhlo.
V rámci možností jednotlivých specialistů školy na prevenci šikanování doporučujeme, aby citlivě posílili průraznost taktiky prostřednictvím konkrétních metod. Máme na mysli neverbální techniky, například práci s pohledem, tělesnou blízkostí, vertikální vzájemnou polohou, a některé výslechové praktiky, například tzv. povození na kolotoči, přitlačení ke zdi, vzbuzování protireakce, znejisťování, doplňování, odkrývání rozporů, zaplétání do vlastní lži, odnímání důvěry.